Očkování proti chřipce

Logo Logo

Ebola vs. chřipka

Panikaříme kvůli ebole, chřipky bychom se ale měli bát mnohem víc. Nechte se proti ní očkovat!

Ebola hýbe světem. Z médií na nás každý den útočí další nové zprávy o počtu nakažených, o úmrtích, o zvýšených kontrolách na letištích. Před nedávnem vyděsila Českou republiku zpráva o vyděračích, kteří hrozí rozšířením viru eboly do naší země, pokud nedostanou tučné výkupné. Jde jen o nafouknutou mediální bublinu, nebo se máme doopravdy bát?

Podle posledních průzkumů dvě třetiny Američanů uvedly, že mají panický strach z epidemie eboly v USA. K panice však není důvod – ve Spojených státech evidují jedno úmrtí a několik nakažených virem eboly. Nikdo v Americe se příliš nevzrušuje tím, že zde ročně umírá až 49 000 lidí na komplikace způsobené „obyčejnou“ chřipkou.

Chřipka je přitom z hlediska medicínského i ekonomického nejzávažnějším infekčním onemocněním na světě. Nejničivější epidemií chřipky v Evropě, která vypukla těsně po skončení první světové války, tedy během let 1918–1920, byla epidemie tzv. španělské chřipky, která zabila podle odhadů 25 až 40 milionů lidí. Jen v USA v letech 1979 až 2001 zemřelo na komplikace spojené s chřipkou každý rok průměrně 41 400 lidí.

V České republice se chřipkou každoročně nakazí statisíce lidí, na následky s ní spojené zemře okolo dvou tisíc lidí. Nejvíce jich je mezi seniory a dalšími rizikovými skupinami, největší výskyt nemoci je pak u školáků a dospívajících. Chřipka je nebezpečná možnými komplikacemi, což je např. zánět plic, který se rozvíjí krátce po začátku onemocnění, kdy dochází k rychlému zhoršování kašle a celkového stavu nemocného. I při včasné intenzivní péči umírá až polovina pacientů. Mezi další primární komplikace patří např. myokarditida či encefalitida. Druhotná bakteriální infekce vzniká v důsledku rozsáhlého poškození epitelu dýchacích cest způsobeného virem chřipky. Mikrobi tím získají otevřenou cestu k průniku do dolních dýchacích cest, a to může vést k bakteriální pneumonii.

Mezi nejdůležitější metody prevence proti chřipce patří očkování, jehož účinnost a bezpečnost byla prokázána. V České republice však není využíváno v míře, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO), navzdory tomu, že senioři nad 65 let a chronicky nemocní mají očkování plně hrazené zdravotní pojišťovnou. Každoročně by se měli nechat očkovat lidé z tzv. rizikových skupin, u nichž je žádoucí snížit pravděpodobnost chřipkové infekce a souvisejících závažných komplikací: osoby starší 65 let, diabetici, astmatici, pacienti s kardiovaskulární chorobou, pacienti na dialýze a obecně osoby se sníženou imunitou.

Podstatou očkování je vytvoření protilátek proti chřipkovým antigenům, které jsou součástí očkovací látky. Antigenní složení chřipkových vakcín je každoročně upravováno dle nejvíce cirkulujících kmenů chřipky. Složení vakcíny stanovuje Světová zdravotnická organizace a výrobci vakcín jej musí dodržovat. Ideální období, kdy se nechat očkovat proti chřipce, je právě nyní!

 

Více na www.ockovaniprotichripce.cz

 

EBOLA

CHŘIPKA

Ebola, známá také jako krvácivá horečka, je nebezpečné virové onemocnění, které v 90 % končí smrtí. V únoru vypukla epidemie v Guineji a postupně se rozšířila do Sierry Leone, Libérie a Nigérie. Podle světové zdravotnické organizace se virem nakazilo přes 10.000 lidí, zhruba polovina z nich nemoci podlehla. Veškeré dosavadní epidemie eboly se odehrávaly na africkém kontinentě. První známý výskyt byl v roce 1976 v Kongu a Súdánu, kdy zemřelo 431 lidí. Proti ebole zatím neexistuje účinný lék ani očkování. Lékaři nakaženým pacientů zmírňují symptomy a podporují imunitní systém. K přenosu nemoci dochází přes jakékoliv tělesné sekrety, tj. slzami, potem, krví, slinami, močí nebo spermatem. Virus k šíření potřebuje také mimořádně teplé počasí přes 30 stupňů, které panuje právě v oblastech rovníkové Afriky. Rozšíření v Evropě tedy nehrozí, a to také vzhledem k lepší úrovni zdravotnictví, hygienickým návykům obyvatel a klimatickým podmínkám.

 

 Chřipka je akutní infekce dýchacího ústrojí způsobená některým z chřipkových virů A, B, nebo C rodu Influenza. Inkubační doba, tedy čas od nakažení do vypuknutí nemoci, se u chřipkového viru různí od 12 hodin po dva dny, schopnost šířit nemoc na další lidi v okolí nakaženého trvá první 4 dny nemoci. Virus chřipky je velmi přizpůsobivý a často mutuje, proto je možné nakazit se chřipkou i několikrát za sezónu, protilátky vytvořené tělem na jeden virus nejsou schopny si poradit s jeho pozměněnou formou. Virus každoročně putuje z jižní polokoule k nám na severní, v plné síle udeří v takzvané „chřipkové sezoně", nejčastěji na přelomu roku. Chřipka prakticky nikdy nenapadá pouze jednotlivce, vyskytuje se tedy v epidemiích či pandemiích. Chřipka je kapénkovou infekcí, k jejímu přenosu dochází hlavně kýcháním a kašláním. Hlavními příznaky chřipky jsou horečka (38 až 40 °C), zimnice, bolest hlavy, často také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství. Nejúčinnější prevencí chřipky je očkování - u zdravých dospělých osob v 70 - 90 % zabrání vypuknutí onemocnění. U starších lidí snižuje jednak potřebu hospitalizace pro pneumonii (o 30 - 70 %) a především snižuje riziko úmrtí až o 80 %.

 

 


Pro pacienty

Období očkování obvykle začíná v září a končí v listopadu, tedy ještě předtím, než chřipková vlna vypukne naplno. Očkovat se lze i v průběhu chřipkové sezóny, ovšem bezprostředně po očkování je potřeba počítat s tím, že tělu trvá, než si vybuduje imunitu. více zde ►

Pro lékaře

Objednávku chřipkových vakcín je vhodné realizovat s dostatečným předstihem, abyste zajistili rizikovým skupinám mezi vašimi pacienty dostatečné pokrytí vakcínou. více zde ►